Zápas s vedoucím mužstvem tabulky přinesl jednoznačné zjištění – Třebestovice nejsou jasným lídrem soutěže! Jejich způsob hry, vysoké míče nakopávané dopředu, většina akcí na náhodu, spojená se znalostí místních poměrů (hřiště – drnčák), to není představa, s jakou by se měly prezentovat z vedoucí pozice tabulky. O to smutnější je, že to bohužel stačí.

Nutno však konstatovat, že v sobotu lepší mužstvo prohrálo. Stratov se představil po fotbalové stránce v lepším světle, a jako už mnohokráte, doplatil na střeleckou impotenci a nemohoucnost v koncovce. Snaha o kombinační hru s maximálním nasazením dlouho na domácí platila, a ti nevěděli, jak odpovědět. Zoufalost s jakou se domácí hráči prezentovali po většinu času, byla zarážející. Naprosto nesourodá hra s nakopávanými míči bez fotbalové myšlenky kontrastovala se hrou hostujícího mužstva. A tak přišel zázrak v podobě domácího rozhodčího-laika, který i když nepískal nejhůře, věděl, kdy je třeba podržet domácí mužstvo. Stalo se tak v 64. minutě, kdy po faulu domácího hráče na obránce Prokeše za půlící čárou pronikl domácí útočník po uvolněné straně před branku hostí a při snaze přihrát na nabíhajícího spoluhráče, trefil na „drnčáku“ míč tak šťastně, že zapadl do pravého dolního rohu Ulmanovy branky: 1-0. A v tu chvíli se opět potvrdilo pravidlo, že fotbal nemá logiku. Marně jsme se pak snažili výsledek zvrátit. Mnozí, i střídající, podali naprosto plnohodnotné výkony. Je nutno zejména zmínit přínos a zatím životní přihrávku Miklise (snad ne poslední), která v 77. minutě našla zcela osamoceného Valáška před domácí brankou a ten před gólmanem zaváhal a skóre se neměnilo. Územní převaha Stratova pokračovala až do závěrečného hvizdu.

Rozhodčí zápas ukončil přesně v 90. minutě bez ohledu na několik ošetřování či pět střídání. Takže si domácí připsali tři body a v tabulce odskočili od ostatních na rozdíl pěti bodů.