Druhý zápas venku, tentokrát se soupeřem, který neoplývá fotbalovostí, nýbrž neúprosnou tvrdostí hraničící s dřevorubectvím, podpořený „unaveným“ rozhodčím nemohl pravděpodobně dopadnout jinak, než dopadl. To vše umocněno naprostou impotentností v zakončení, kdy ani sólové útoky na domácího brankáře neskončily brankou.

Přitom alespoň začátek utkání nevěštil nic špatného. Už ve 4. minutě nadvakrát zakončoval Tangl, ale vedle. Potom se Miklis v 16. dostal do vyložené šance, ale vysoko přestřelil. Zbytek hry až do konce poločasu se hrál vyrovnaný zápas s tím, že nebezpečnější byli v zakončení domácí, ale bez efektu.

Druhý poločas však začal pro Stratov šokem. Hned při první akci domácích odpískal rozhodčí faul Kubínovi, následovala žlutá karta a z nařízeného trestného kopu téměř z poloviny hřiště se snesl balón před branku hostí, kde opět Kubín ve snaze míč odhlavičkovat do bezpečí, balón jenom jemně tečoval a ten zapadl k levé tyči Ulmanovi branky: 1-0. Nutno konstatovat, že lví podíl na této brance měl i Ulman, který místo vyběhnutí a vyboxování míče, zůstal stát bez reakce na brankové čáře. V tu chvíli se hra hostí dostala do křeče, ze které se do konce zápasu už nedostali. Důkazem toho byly dva sólové útoky Studeného v 79. a Tangla v 86., které skončily žalostně. Dvanáct minut před koncem domácí pojistili vítězství druhou brankou, když se středem obrany prohnal domácí útočník a bez problému zavěsil: 2-0. Domácí si v poklidu dozdržovali zbytek času a díky vyšší efektivnosti v proměňování šancí zvítězili a připsali si 3 body.

Závěrem nutno konstatovat, že se hrou, kterou Stratov produkoval ve druhé půli nelze počítat s vyššími ambicemi. Chaos a skupina nervózních, uřvaných hráčů, tak lze ve stručnosti charakterizovat celé mužstvo.